Děti a knihy

Osobité vyprávění Renaty Štulcové si už v Čechách získalo svoje příznivce. Její dlouho očekávanou druhou knihu Růže a krokvice upravila a ilustrovala Renata Fučíková tak, že vám zaručí výtvarný zážitek, a vydalo nakladatelství Knižní klub.

Renata Štulcová tentokrát zasadila příběh do nejprestižnějšího období českých dějin – doby vlády Karla IV.  a kulturního rozkvetu země. Děj se odehrává v kulisách Pražského hradu, rozestavěné katedrály svatého Víta, hradu Karlštejn… Jeho hlavní část probíhá v předvánočním čase a vrcholí právě na Štědrý den. Romantika gotiky, rytířskost, zvláštní atmosféra cti a šlechetnosti a vznešené dobrodružství – chvílemi při čtení budete mít pocit, že se zastavil čas a vy čtete nějakou modifikaci rytířského románu z osmnáctého nebo devatenáctého století. Tajemná znamení, fantastické prvky a magické artefakty, kouzelník Žito jako česká obdoba mocného Merlina; osud, jemuž postavy nemohou uniknout a musejí konat, jak jim bylo věštbou určeno – to všechno je zcela v kánonu rytířských románů.

Ovšem nebyla by to Renata Štulcová, kdyby nezamíchala historické, mytologické a folklórní zdroje a neposkládala si z nich svůj vlastní archetypický svět. V její představivosti se torza a úlomky dávných legend a mýtů dávají do pohybu jako pevninské desky, přeskupují se, modelují se navzájem a kombinují se s motivy ze známých textů, aby daly vzniknout úplně nové mapě neboli novému prapříběhu. Její zaujetí mytologií, starými časy a dávnověkem a záliba v práci s legendami, které si upravuje a přetváří po svém, vyvolaly ve mně asociaci s klasickou lidovou vypravěčkou, která podává známé příběhy ve vlastní interpretaci, něco jim přidá, něco ubere, až nakonec ty příběhy znějí úplně jinak, než je znáte. V Růži a krokvici jsou tímto způsobem osobitě předělány legenda o svatém Václavovi, příběh o Parsifalovi, o rytíři Bruncvíkovi, mýtus o svatém grálu, o Luciferovi a další. Motiv o velkém meteoritu, který při dopadu na Zemi z vesmíru vyhloubil českou kotlinu, přetvořený v legendu, se objevil už v první knize této autorky Nemetonburk a objevuje se znovu také zde. Ale tentokrát už se jedná o jinou, respektive o další legendu.

Protože první kniha této spisovatelky, Nemetonburk, byla slovanskou fantasy, možná leckoho napadne charakterizovat jako fantasy i tu druhou, tentokrát sice ne slovanskou, ale historickou. Já bych ji spíš označila jako historickou fantazii.

Vyprávění se vyznačuje velmi zřetelným vymezením morálního konfliktu a výraznými opozicemi dobro–zlo, světlo–tma, vlastní–cizí. V dobrodružné fabuli mají místo pořádní bídáci, láska na první pohled, riskantní mise, což jsou všechno rysy romanticko-dobrodružné četby pro mládež, ale nemalým dílem je přítomna i mystika – k tomu stačí prozradit jenom tolik, že děje se spolu se živými účastní i duchové zemřelých….

Další výraznou vlastností této knihy je její vysoký vlastenecký zápal, utvoření mýtu o vyvolení, z kterého jsem opět měla pocit, že se vracím v čase – tentokrát do dob národních buditelů.

Jeden z motivů je o světovém spiknutí církve svaté, která podle vyprávění skrývá a maskuje před lidstvem jistou pravdu  – nikoliv o svazku Ježíše a Máří Magdalény, tak jako v světovém trháku od Dana Browna, ale docela jinou. Tento motiv zřejmě vedl ilustrátorku Renatu Fučíkovou k tomu, aby knihu překřtila na „Šifru krále Karla„.

Šifry a matematické úkoly jsou v Růži a krokvici ostatně také, stejně jako v předešlé knize Renaty Štulcové Nemetonburk.

Kdo zná Nemetonburk si určitě všimne také toho, že pro Renatu Štulcovou jsou zřejmě příznačné scény lidových svátků, s mnoha postavami v maskách — v Růži a krokvici to jsou Mikulášský průvod a průvod Lucek, v nichž se oba zamilovaní z milostné dějové linie potkají dvakrát v přestrojení; v Nemetonburku byly zase velmi podrobně vyobrazeny Masopust nebo karneval v Benátkách…
Rovněž záliba Renaty Štulcové v  mineralogii se projevila tam i tady (v obou knihách dost podstatná úloha v ději připadne na nějaký krystal nebo drahokam), stejně jako i motiv o hudbě z vesmíru.

Ilustrace Renaty Fučíkové jsou skvostné a precizní, jako malované na hedvábí, a volbou barev připomínají středověké iluminace – červená, zlatá, modrá… Kniha jako předmět je její zásluhou překrásná, ale chybí jí aspoň stužková záložka. Pokud by nakladatelství bylo ochotné investovat do propagace titulu trochu více, mohlo by zadat ilustrátorce vypracování záložky v středověkém stylu.

Svět romantiky a krásy, čistých a vysokých myšlenek a služby ideálům, který nabízí román Růže a krokvice, by mohl z pohledu dnešní uspěchané a přetechnizované doby leckomu připadat naivní, ale únik do něho jistě bude působit na duši unaveného moderního člověka blahodárně. Vystupte na chvíli z nekonečného shonu a dopřejte si s touto knihou chvíli úniku.