nzd | 
14.08.2005| 
Sedmnáctiletá Arri má typické pubertální problémy – pohádala se se svou nejlepší (a jedinou) kamarádkou, je tajně zamilovaná do Oscara z vyššího ročníku, který si jí ale vůbec nevšímá, a pro své rodiče a mladší sestru má jen slova puberťáckého odsouzení a pohrdání. Své matce neřekne Arri jinak než „Placenta“ – kvůli tomu, že jí maminka jednou nadšeně ukázala fotku placenty a u toho jásala: „Nevypadá nádherně? Je jako strom! Chtěla bych utkat kobereček znázorňující placentu.“ Otec je u Arri zásadně jenom „Knihovník“ kvůli jeho povolání. A mladší sestra je vždycky jen „Telenovela“, protože čte dívčí časopisy s titulky typu „Proč má sperma divnou chuť?“, drží diety a její životním cílem je mít kluka. Jak rodiče a mladší sestra, tak také další lidi, které potkáme v příběhu, se v očích Arri neodpustitelně provinili tím, že „ztratili svou Integritu“. Zato svou vlastní integritu si Arri hlídá jak oko v hlavě a vyžívá se v tom, jak je odlišná od všech ostatních.
Srp
14
Srp
5
Šifra mistra Leonarda pro děti – tímto přívlastkem se honosí v USA knížka Blue Ballietové Hon na Vermeera. Jistá podoba se mezi těmi dvěma knihami najde. V obou jsou jádrem zápletky obrazy slavných malířů a obě knihy přimějí své čtenáře k tomu, aby se na tyto obrazy zadívali novým pohledem. A podobnost je i ve způsobech argumentování. V Šifře, když to dost zjednoduším, je argumentace následná: na pozadí obrazu Mona Lisa jsou kopce na levé straně vyšší, tudíž převahu má ženský prvek, z čehož vyplývá, že Maří Magdalena byla tajnou manželkou Ježíšovou. Podobně vypadají i úvahy v Honu na Vermeera, ale na to přijde řeč o kus níže.
